Se seriálem „Poznáváme vinice Znojemské vinarské podoblasti“mající více cástí, soubežne realizujeme další podobný vinarský seriál nazvaný „Vinarská krajina Retzer Land“ (Weinland Retzer Land (Weinviertel – Österreich) v sousedním Rakousku, vetšinou v blízkém okolí malebného vinarského mestecka Retz. Oba seriály soubežne pripravujeme pro vinarské nadšence, milovníky vín a vubec pro každého kdo se chce dozvedet, odkud vína pocházejí. Nakonec, jak praví staré vinarské prísloví – „víno vzniká ve vinici“.

Vinarská obec Prosimerice je 14 km vzdálená od Znojma smerem na Moravský Krumlov. Širší okolí obce náleží z geologického pohledu ke karpatské predhlubni. V jejích mocných píscito-jílovitých sedimentech je erozí vytvorená sníženina kolem Jevišovky a Krepicky. Ta je vyplnená nejmladšími píscito-hlinitými povodnovými usazeninami a rícními šterkopísky. Na povrchu nejrozšírenejší pokryv predstavují spraše s cernozemním horizontem. Pod spraší jsou místy uloženy polohy šterkopískových teras se zbytky rezavých pud typu fereto z velmi teplých období pleistocénu. Vzhledem k pudním i klimatickým podmínkám se tu v minulosti vinarství darilo stejne dobre, jako v okolních vinarských obcích dnes s povestnými vinicními tratemi z nichž mnohé jsou velmi staré a nekteré z nich jsou i soucásti našeho seriálu. První písemná zmínka o obci je z 19. zárí 1226, kdy král Otakar I. pri zakládání mesta Znojma, požádal opata kláštera v Louce, aby mu vymenil vesnici Kulchov za faru a kostel v Prosimericích. Z toho vyplývá, že vesnice je mnohem starší, nežli je zatím známá dochovaná písemná zpráva. Obec vznikla na staré obchodní ceste spojující Znojmo pres Moravský Krumlov s Brnem. V dalších staletích se menili majitelé ze známých šlechtických rodu z Cech i Moravy stejne casto, jako majetnické pomery a soudní pre, dary jednotlivých polí, domu. V Prosimericích, stejne jako v ostatních obcích dnešní Znojemské vinarské podoblasti, meli na zakládání vinic a vinohradnictví vetšinou zásadní vliv premonstráti z Louckého kláštera.V roce 1540 byly Prosimerice povýšeny králem Ferdinandem I. na mestecko s mnoha privilégii. Podívám li se do starých listin z pohledu vinarské historie, první zpráva je z roku 1544 kdy Jan Sezema Zajímac z Kunštátu osvobodil poddané v Prosimericích od všech robot a dovolil obci svobodný vinný výcep. Další dokument je z roku 1562 a originál listiny je psaný cesky, mimo jiné se v nem píše: „Petr Jankovský z Vlašime a na Plavci, Kyjovským, Prosimerickým a jiným povolil, aby si novou horu vinohradní nad Kyjovicemi blíže k hájku Skrínka smeli vysaditi, osvobodiv je zároven na 6 let všech vinarských desátku a platu.“ V rušných létech tricetileté války, nicení, rabování a plenení byly dríve pracne obdelávané, udržované a vysazované vinice patrící Prosimericím a Bohunicím (od prosince 1945 soucást Prosimeric) zcela znicené. V roce 1675 se v listinách uvádí (Perinka V.,1904) 178 mer zpustlých a znicených vinic. V následujících létech není v prístupných listinách o vinarství žádná zmínka. Je to i tím, že listiny byly psány nemecky a po roce 1945 byly zcela znicené, nebo ukryté ci odvezené odsunutými Nemci. V roce 1996 byla pri oprave kostela objevena v cibuli kostelní veže sv. Jiljí skrínka s množstvím nemecky psaných listin s velmi cennými informacemi. V nekterých z nich jsou údaje i o vinohradnictví. V nejstarší listine psané starostou obce z roku 1839, vyjmenovává jednotlivé roky s hodnocením kvality vína. „Od roku 1800 do r. 1839 se zde pestovaly odrudy vína, dávající úrodu:

•R.1802 - velmi dobré víno
•R.1808 – dobré
•R.1811 – tak dobré, jaké se málokdy urodí. Velmi silné a alkoholické.
•R.1812 – byl všeobecne nejúrodnejší rocník snad v celé Evrope, a to po dlouhých létech.
•R.1819 - dobré
•R.1822 – velmi dobré
•R.1827 – dobré
•R.1830 – dobré
•R.1834 – tak znamenité, že se jako stolní víno po 5 let nepoužívalo. Ve své kvalite predcilo rocník 1811. V létech 1805, 1813, 1816, 1817, 1821 témer nebyly žádné hrozny a to málo neuzrálo.“

V další listine z roku 1893 starosta Bohunic píše: „Od roku 1890 do 1893 byly naše vinice napadeny perenosporou. To spolecne zpusobilo, že se od roku 1890 nepestovalo skoro žádné víno.“ (v literature se uvádí první výskyt perenospory pouze v Šatove).V další pametní listine ze 6. 7. 1926 píše Franz Lang, rolník z Bohunic (dnes soucást Prosimeric), tajemník a kronikár: „Tyto sušší roky však byly všechny úrodné na víno. V letech 1901, 1907, 1908, 1911, 1917 a 1921 víno narostlo velmi ohnivé, presto však byly vinice stále menší a méne pocetné. Nicive pusobila perenospora, révokaz a kaderavost. Ty snižovaly rok od roku sklizen vína. Proti nemoci byly provádeny od kvetna do cervence 3x – 4x postriky listu modrou skalicí s vápnem. Protože je každorocne stále méne vína, šírí se náhrada umelým vínem vyrábeným z mláta (ze slupek a trestí), jablek nebo rybízu. V roce 1923 byly vysázeny první vinice s novou kulturou (s americkou podnoží). Já jsem osázel pul míry, 1000 kusu na Krížovém vrchu. Schillerwein Adalbert 1000 kusu na malém poli a Ferdinand Rothmüller 600 kusu. Roku 1926 vysázel Edmund Zwieb 1000 kusu na menším poli, všechno pekne rostlo. Prírodní víno podléhá dani, za 1 litr se platí 1,40 Kc.“ V následujících desetiletích se vinarilo v obci vetšinou na malých vinicích v rámci tehdejších možností. Protože Prosimerice koncem sedmdesátých let minulého století se staly soucástí tehdejšího velkého JZD Mír Práce, veškerá sklizen z vinic o ploše 64,4 ha se zpracovávala v družstevním sklepu (spodní cást bývalého zámeckého sklepa) v Lechovicích. Bohužel na prelomu osmdesátých a devadesátých let byly vinohrady v Prosimericích (vlevo nad obcí nad sklepní ulickou ve smeru na Znojmo) vytrhány a zlikvidovány a na jejich míste se pestuje jen obilí a ruzné okopaniny. Kdy se kopaly sklepy v obci, není nijak presne doložené. Pravdepodobne jsou staré víc nežli 120 - 130 let. Sklepní ulicka je v hlubokém úvoze, kterým kdysi snad procházela cesta do Znojma. Dnes vede asfaltová silnice pár metru nad úvozem zarostlým akáty. V pískovcovém brehu je vykopáno celkem 17 sklepu, vetšinou navenek nepríliš udržovaných, nekteré z nich majitelé opravují. Zdaleka ale ne ve všech je víno! Je velká škoda, že obec ležící na cyklistické vinarské stezce nemá v sezóne otevrený sklípek s možností ochutnání místních vín. To platí o celé rade obcí v okolí, jejichž starostové a vinari se zatím nedokáží domluvit. Nekteré vinarské obce mají svoji drívejší slávu za sebou a upadly témer v zapomnení (jejich zarazení mezi vinarské obce je snad jen symbolické díky tradici), nebo jsou jen tak na „okraji“, jiné opatrne, méne ci více úspešne pokracují ve své tradici. Dnes, bohužel zatím, až na malé výjimky víno v obci nikdo neprodává. Presto se v posledních létech v Prosimericích tradice pomalu opet obnovuje, sklepy v ulicce se opravují.

 

V roce 2000 vysadil vinar Josef Tvaružek se svými spolecníky novou vinici nazvanou „Vinohrad“ . Celková plocha vinicní trati je 67,4 ha, ale osázeno je pouze 2.1 ha. Prumerná rocní teplota je 8,9° C. Trat je zarazena do II. kategorie. Vinice leží v nadmorské výšce 222 – 250 m na kopci na pravé strane silnice v polovine cesty z Prosimeric do Tešetic ve smeru na Znojmo. Jsou vysazené vetšinou tradicní odrudy vinné révy, kterým se tu vždy darilo: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Pálava, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Sauvignon a z modrých odrud Svatovavrinecké a Frankovka. Pred vinicí u brány je informacní tabule, kterou realizovalo Sdružení znojemských vinaru (www.szv.estranky.cz) v rámci dotace. Podobné tabule jsou u vetšiny známých tratí Znojemské vinarské podoblasti. Nedaleko od této vinice je smerem k lesu vinice další „Nad královskou“ a Stará vinice patrící již v katastru obce Tešetice.

 

Cache je umístena mimo oplocený areál vinicní trati. POZOR - upozornujeme na frekventovanou silnici vedoucí kolem vinice. Prosíme opet o dukladné zamaskování cache – díky. Další cache tohoto seriálu budou postupne u následujících vinicních tratí v blízkém ci vzdálenejším okolí mestysu Prosimerice (www.prosimerice.sz ).(ijh)

Date                 : 26 juli 2013

Place                : Tesetice

Country              : Tsjechië

Waypoint nr.         : 89

Cache number         : GC31VTA

Cache name           : Vinicni trat