Tato cache byla publikována v rámci projektu Moravskoslezský geocaching. Více informací na www.msgc.cz

Pověst:

Jeden synek — byl prý z Paskova — šel do světa hledat službu. Poplakal si, když opouštěl otce a matku, a s těžkým srdcem opouštěl svou rodnou chaloupku; na cestu provázelo ho požehnání dobrých rodičů. 
Šel už dva dni a ocitl se v neznámém kraji, kde lidi jinak se nosili než on. Jda lesem, našel tam tři bratry; oni křičeli a bili se. „Co to robíte?“ ptal se jich a zvěděl, že potkali na cestě jakéhosi dobrého člověka, a ten že jim dal boty, kožuch a střecháč (klobouk). A když se teď dělit chtěli o tento dar, každý chtěl jen boty, neboť boty měly moc, že kdo je obuje, hned ujde dvacet mil cesty. Ale i kožuch měl moc velkou, neboť kdo ho oblekl, mohl letět vysoko a daleko, jak chtěl. Kdo si však dal střecháč na hlavu, nikdo ho neuvidí, je neviditelný. Každý bratr proto chtěl boty, neboť byli toho řemesla, totiž ševcovského. 
Náš synek rozsoudil je moudře. Aby vyzkoumal, pro koho co se lépe hodí, oblekl se do těch bot, kožicha i střecháče, a hned byl tam ten.
Když zmizel, bratři se teprv dobře poprali. Ale náš synek už byl na velké hoře, a tam našel velkou díru. I pomyslil si, že tam může býti poklad. Zašel do díry a tam byly schody dolů. Šel po nich dolů dál a dál a tam byla sličná skrýše ve skále a v prostřed stůl jídlem pokrytý. Synek byl už hladný, dal se tedy do toho a dobře si pochutnal. Potom si zdřiml. Náhle v noci se probudil a uviděl, jak přicházejí k němu duchové: spočítal jich dvanácte a šel z nich strach. Chtěli, aby s nimi hrál v karty, on že neumí. Chtěli, aby se jim klaněl, on že ho bolí v kříži. A jak slovo kříž vyslovil, udeřila dvanáctá a duchové zmizeli. Synek trochu počkal a potom vyšel po schodách z díry ven a vyletěl dále do světa. Viděl krásné zámky, pěkná města, šumné dědiny pod sebou a k večeru zás sletěl na lesnatou horu a pomyslil si: „Kdybych se zas tak dobře mohl najíst jako včera.“ A zas našel díru a zas po schodech přišel do skály, kde na stole byla jídla dosť. Nechtěl však dočkati duchů a chtěl odejít, když se najedl. Ale už tu duchové byli, spočítal jich čtyřiadvacet a vypadali hroznější než včerejší. A zas chtěli, aby s nimi hrál, on že neumí, aby s nimi tancoval kovala, on že neumí, aby se jim klaněl, on že ho bolí v kříži. A sotva slovo kříž vyslovil, duchové zmizeli, neboť právě odbila dvanáctá. 
A zas vyšel potom ze skály a letěl po světě, viděl moře, lodě na něm, potom letěl nad velkou rovinu, tam dole to svítilo a búchalo, byla tam vojna a mnoho krve teklo, a k večeru sletěl zas na lesnatou horu a zas přišel do skály, kde se najedl. Duchů se už nebál, ač přišlo jich padesát. A když ho nutili do karet, do tance, on že neumí. I začali ho bíti a o klanění už nemluvili, neboť báli se, že on vysloví slovo kříž. Ale kožuch byl silný a on ran nepocítil. A když mu chtěli brát střecháč a svlékat kožuch, tu on vykřikl uděšen: „Pro Ježíše Krista Pána, dejte mi pokoj!“ A duchové už byli za hory a doly. 
A když chtěl vycházet na schody, tu objevila se mu v cestě spanilá mladá kněžna v bílých šatech; v krásných světlých vlasech měla červenou růžičku, a její očka modrá tak na něho přívětivě se dívala, že náš synek byl její krásou jako očarován. Pomyslil si, jestli snad duchové na něho tuto krásnou kněžnu neposlali, ale když počala mluvit na něho polsky, že její hlásek zněl jako nejlahodnější zvuky, pozbyl své nedůvěry. Pravila mu: „Jsem dcera jednoho knížete, a byla jsem zakleta v této hoře od zlé čarodějnice. Že jsi duchům po tři rázy vzdoroval, vysvobodil jsi mne. Pojď se mnou k mému otci a chceš-li, vezmu si tě za muže.“ 
Náš synek nemohl se zdržet, tak se mu zalíbila, že ji přitiskl k sobě. Zdálo se mu, že je nejblaženějším člověkem pod sluncem, neboť kněžna byla jako anděl krásná. Ale ona od něho se odvrátila a kázala mu, aby ten velký kožuch a střecháč odložil, neboť v takovém oděvu nesmí knížecí její manžel chodit. Když jí ale on vysvětlil, jakou tyto věci mají moc. tu kněžna sama se k němu přivinula a on letěl s ní až k jejímu hradu. Na cestě zastavili se u třech bratří a vzali je s sebou ku svatbě. Svatba byla slavná a náš synek povolal své ubohé rodiče k sobě. aby se dobře měli.

zdroj:http://cs.wikisource.org/wiki/Slezsk%C3%A9_poh%C3%A1dky_a_pov%C4%9Bsti/Kn%C3%AD%C5%BEe_z_Paskova

N 49° 43.ABC
E018° 18.DEF

A - Jakýsi dobrý člověk dal třem bratrům boty, které

Kdo je obuje hned ujde 20 mil                     5
Kdo je obuje hned ujde 7 mil                       6
Kdo je obuje bude mít velmi dobré boty      7

 B - Co našel synek z Paskova na velké hoře?

Dutý strom                2
Velkou díru               3
Pytel zlatých minci     4

 C - Co uměl kožuch?

Kdo si ho oblékne je nesmrtelný       3
Kdo si ho oblékne může létat            4
Kdo si ho oblékne bude neviditelný  5

 D - Co uměl střecháč?

Kdo si ho dá na hlavu je nesmrtelný  2
Kdo si ho dá na hlavu může létat       3
Kdo si ho dá na hlavu je neviditelný   4

 E - Kdo za synkem přišel v noci?

Duchové         5
Bratři ševci      6
Dobré víly       7

 F – Koho synek vysvobodil z kletby?

Spanilou mladou kněžnu, která mluvila slovensky     6
Spanilou mladou kněžnu, která mluvila polsky          7
Duchy v hoře, kteří s ním chtěli hrát karty                8

Doplnek pravidel pro CWG (drevené kolecka): CWG se mení pouze za CWG !

Jinými slovy ,pokud si chceš CWG vzít musíš tam jiné CWG vložit.
GC a TB se nemení za CWG !!!
Zapiš pocet CWG ,který zbyl po tvojí návšteve.(pomuže mi to s udržbou,predem díky)

Je to smutné ale jsme sami proti sobe, když už si chodíte jen menit, prosím nebudte hamižní ,když uvidíte kolecko ,které ješte nemáte a nemáte již kolecko na výmenu, taky se muže stát, že když prijdete príšte, tak namísto nádherné smeny nekolika kolecek budete cucet do vybrakované krabice.

Malý bonus pro ty, kterí nechají v keši o jedno CWG více a ozvou se mi potom na email Dit e-mailadres wordt beveiligd tegen spambots. JavaScript dient ingeschakeld te zijn om het te bekijken. , pošlu jim fotku a jednoduchý návod jak hodne levne,pekne a rychle vystavit svou sbírku CWG doma na stene,vím není to nic moc,ale považte vystavení 50 ks CWG na stene vás vyjde prumerne na max 80kc a vypadá to opravdu moc dobre, dokonce bych rekl, že lépe než drahé nacvakávací desky a zvládne to jak tadyk ríkáme i "prumerne inteligentní havír..."

CWG can exchange only for the CWG

Drevený kostel Sv. Michaela Archandela v Repištích

V Repištích se nedochovalo i pres velké stárí obce (založena r. 1270) mnoho historických budov. K jednem z nejcennejších a nejstarších patrí bezesporu náš místní drevený kostelík, který nese jméno sv. Michaela Archandela. Tento jednolodní filiální kostel je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek (vedený pod c. ÚSKP 8-703) a patrí do velmi kvalitního souboru slezských drevených kostelu.

Názory na založení repištského kostela se v rozlicných pramenech ruzní. Jóža Vochala ve "Vlastivede Tešínska" udává rok 1484, prof. Adamus v "Našem Slezsku" rok 1485. Repištský kostel byl puvodne kostelem farním. Od roku 1652 patril protestantum (luteránum), kterým byl v r. 1654 odnat a prifaren k Šenovu. Ze zápisu je videt, že ješte r. 1688 byl kostel zasvecen sv. Mikuláši, že byl celý ze dreva, strop a podlaha z desek. Z vnejší strany kostela byla galerie, krytá podsín zvaná "sobota" (podobne jako u kostela v Sedlištích, kde zustala zachována do dnes). R. 1785 byl kostel odebrán fare šenovské a byl prifaren k nové farnosti vratimovské. V zápise z r. 1808 se uvádí, že budova kostela s veží je celá ze dreva a hrozí zavalením. Dle ústního podání prodelal kostel mezi léty 1867 a 1891 velké zmeny, jak vnitrní úpravou, tak i cástecnou prestavbou. Další úpravy byly provedeny v letech 1931-1932 (vež) a další 1950. Poslední úpravy probehly v interiéru kostela (nové omítky, vymalování, nové lavice) probehly v r. 1995 - 1996.

Dnešní stav kostela by se dal popsat asi takto. Kostel je drevený na cihelné a kamenné podezdívce. Strecha, obe veže - hlavní i malý sanktusník, i bocní steny jsou z venkovní strany kryty šindelem. Strecha je mírne prolomená nad emporou a nad hlavním oltárem strme stoupá a tvorí tak tri steny šestibokého jehlanu. Tato cást upomíná na to, že kostel byl kdysi staven v gotickém slohu. Tvar štítu, jenž je z doby pozdejší, vyvrací však silne tuto domnenku. Ze štítu, který se podobá rovnostrannému trojúhelníku, vystupuje ctyrhranná vež. Štít je krytý prkny a lištami kryjícími spáry (v první polovine minulého století byl puvodní šindelový kryt zamenen prkny). Hlavní vež je ploše prehnutá a je zakoncena nízkou cibulí. Pobitá je šindelem, jen hrot nesoucí jednoramenný kovový kríž s ružicemi na konci ramen je z plechu. Štíhlý sanktusník byl postaven až r. 1865. Jeho cibule je vysoká, pobitá šindelem a podeprena šesti sloupky, jež jsou pobity plechem. Má kovový hrot s koulí a jednoramenným krížem. Kostel má jen jednu lod s hlavním oltárem k východu. Knežište (neboli presbytár - místo, kde je umísten oltár a odkud vede knez liturgie) je zakonceno trojboce, po obou jeho stranách jsou pristaveny ctvercové prostory, takže má pudorys rovnoramenného kríže. Na levé strane se nachází sakristie (prostor jižne nebo severne od knežište sloužící k úschove bohoslužebných knih, rouch a predmetu), na pravé strane je pristaveno orator (cestný prostor v kostele s vlastním vstupem, do interiéru otevrený arkádou) tvorená predsíní a nad ní tribunou (empora). V zadní cásti lodi je drevená kruchta (vyvýšené místo pro varhany, zpeváky a hudebníky) podeprená dvema drevenými sloupy. Podlaha v lodi je kamenná, pod lavicemi je z cihel. Lod i knežište mají plochý strop. V interiéru se dochovalo velmi málo z puvodního inventáre. Ve veži jsou dva železné zvony, jež byly v r. 1918 zavešeny na místo dvou puvodních zvonu sebraných pro válecné úcely.

Kostel sv. Michaela Archandela je verejnosti prístupný pri pravidelných bohoslužbách (nedele 10.45 hod.) a dalších církevních krestanských svátcích. Kostel je obklopen vesnickým hrbitovem. U vstupu do kostela stojí drevený kríž, který upomíná na Svaté Misie v r. 2000.

Bohoslužby
Mše každou nedeli v 10:45 minut a o církevních svátcích. Prohlídku lze domluvit na farním úrade.

Správce
Rímskokatolický farní úrad Vratimov

Své geovozidlo mužete zaparkovat na jednom ze dvou malých parkovišt u obecního úradu s poštou, od nejž je to cca 200m.

He car can park in one of two small car parks at the municipal office with the post, from which it is approximately 200m.